|
|
Zaniklá sídla Moravy a Slezska - případová studie Dukovansko
Křížová, Adéla
Bakalářská práce se zabývá vesnicemi, které zanikly z důvodu výstavby jaderné elektrárny Dukovany. Cílem práce je vytvořit naučnou stezku, která by připomínala dřívější osídlení. Dále je v práci řešena změna krajinné struktury a textury, definování hlavního krajinotvorného činitele a vliv člověka. Práce se skládá z literární rešerše a vlastní práce. Literární rešerše pojednává o tématech krajinné paměti, historie kulturní krajiny, lokální identitou, geniem loci, zaniklými sídly a příčinou jejich zániku. Ve vlastní práci je nejprve popsáno zájmové území, popsána výstavba jaderné elektrárny a vysídlení dotčených vesnic. Informace o vesnicích jsou doplněny o stručnou demografií, historii a jejich historický vzhled. Na základě rozhovorů s pamětníky byli zjištěni obyvatelé Skryjí a Lipňan. Tyto informace byli doplněny do nákresů vesnic, kde podle historickým leteckých snímků byli zakresleny budovy. Byla popsána změna krajinné struktury a textury a zásadní vliv kolektivizace na tento jev. Lokalita je turisticky vyhledávána kvůli jaderné elektrárně a Mohelenské hadcové stepi. Práce obsahuje návrh naučné stezky, která prochází všemi třemi zaniklými vesnicemi okolo jaderné elektrárny.
|
|
|
Hodnocení krajinné scény
Těšitelová, Václava
Bakalářská práce se zabývá problematikou hodnocení krajinné scény a krajinného rázu s využitím a přenesením poznatků na vybrané modelové území. Autorka rozděluje práci na dvě části a to na teoretickou část, která spočívá v pochopení tématu, nastudování problematiky a vypracování literární rešerše. Dále na část praktickou, kdy jsou nastudované skutečnosti přeneseny do reálného modelového území. Literární rešerše se zabývá metodikami hodnocení několika význačných krajinářských architektů, přičemž se autorka snažila vytvořit vlastní názor na nazírání na krajinu vybraného modelového území. Cílem praktické části práce je posouzení krajinného rázu a krajinné scény na vybraném modelovém území a navržení úprav krajiny v podobě ideové studie. Modelovým územím je intenzivně zemědělsky využívaná krajina Pardubického kraje. Konkrétně okolí obcí Brloh, Mokošín a Jankovice, které se nachází 5 km jižně od okresního města Přelouč. Krajina v těchto místech plynule přechází ze severu od řeky Labe do úpatí Železných hor. V úvodu praktické části provedla autorka práce analýzu primární, sekundární a terciární struktury krajiny. Východiska provedených analýz se staly vodítkem pro návrhy změn v krajině, které mají za cíl zkvalitnění krajiny, zvýšení harmonického měřítka, zvýšení biodiversity a podpoření polyfunkčního využívání krajiny.
|
|
|
Vliv fyzickogeografických podmínek prostředí na změny diverzity a abundance vodních druhů ptáků
Adam, Matyáš ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Vliv fyzickogeografických podmínek prostředí na změny diverzity a abundance vodních druhů ptáků Abstrakt Fyzickogeografické podmínky prostředí významným způsobem ovlivňují početnost druhů i jedinců většiny živých organismů. Intenzitu změn prostředí je možné hodnotit pomocí tzv. bioindikátorů, mezi které se řadí také ptáci. Z široké škály abiotických, biotických i antropogenních faktorů uvádí řada autorů jako jedny z nejvýznamnějších změny kvality a struktury vhodného habitatu a klimatické změny. Předkládaná práce řeší problematiku vlivu těchto faktorů na modelovou skupinu organismů - vodní ptáky. První část práce je věnována charakteristice dopadu různorodých podmínek prostředí na početnost a druhovou diverzitu ptáků na základě rešerše dostupné literatury. V druhé části jsou pak zpracována relevantní data a je provedena základní analýza hlavních geografických faktorů prostředí ovlivňujících diverzitu a abundanci vodních ptáků v zájmových lokalitách. Klíčová slova: fyzickogeografické podmínky prostředí, změna klimatu, krajinný pokryv, struktura krajiny, biodiverzita, vodní ptáci,
|
|
|
Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny. Případová studie katastrálního území Široký Důl
Kocmanová, Pavlína ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Diplomová práce Kolektivizace zemědělství a její promítnutí do krajiny ABSTRAKT V diplomové práci jsem zkoumala změny ve struktuře kulturní krajiny ve vztahu se společenským vývojem mezi lety 1937-2010. Časový horizont výzkumu spadá především do druhé poloviny 20. století, tedy do období kolektivizace československého zemědělství, v jejímž důsledku došlo k ekologické devastaci krajiny a celkově k proměně rázu českého venkova. Analýza změn krajinné struktury má formu případové studie katastrálního území Široký Důl. Změny v krajině jsem interpretovala z historických leteckých snímků a dále analyzovala pomocí geografických informačních systémů. Výstupem jsou ukazatele (krajinné metriky), pomocí kterých jsem vyhodnocovala stav území v daném časovém řezu. Změny ve struktuře krajiny jsem konfrontovala se společenským vývojem, který je nastíněn v teoretické části práce a vychází z předem vyhotovené rešerše literatury. Výstupem práce je rámcový příběh konkrétní krajiny, která prodělala zásadní změnu ve struktuře pod vlivem kolektivizace zemědělství. Klíčová slova: struktura krajiny, kolektivizace, krajinné metriky, GIS, kulturní krajina, letecké snímky, Široký Důl
|
|
|
Hodnocení suburbanizace v zázemí Prahy - vliv na využití, stabilitu a strukturu krajiny.
Kubečková, Jana ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Cílem této práce bylo zhodnotit suburbanizaci v zázemí Prahy, zhodnotit vývoj krajiny, její strukturu a využití. První část práce byla věnována rozboru domácí i zahraniční literatury, která se zabývá suburbanizací a hodnocením struktury krajiny. Další část práce byla věnována praktickému zhodnocení krajiny pomocí leteckých a družicových snímků a ortofot ve třech katastrálních územích v letech 1994, 2004 a 2007. Jedná se o katastrální území Šeberov, Hole u Průhonic a Újezd. Hodnocení proběhlo na základě vybraných koeficientů. Bylo zjištěno, že podíl zástavby a vegetace se neustále zvyšuje a také bylo zjištěno, že např. křoviny a lesy byly uchráněny před novou zástavbou. Dále byly popsány nejvýznamnější změny ve využití krajiny a zhodnocena struktura krajiny dle vybraných koeficientů. Výstupem práce byly mapy využití krajiny v jednotlivých letech, mapy stabilních a nestabilních ploch v jednotlivých obdobích, mapy vegetačních změn a tabulky shrnující výsledky parametrů hodnocení struktury. Klíčová slova: suburbanizace, struktura krajiny, využití půdy, ploška, Šeberov, Hole u Průhonic, Újezd
|
|
|
Typologie změn krajinného pokryvu a jeho struktury v postkomunistických státech Střední Evropy
Kuna, Petr ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Studium krajinných změn je předmětem zájmu celé řady odborných prací jak u nás, tak v zahraničí. Tato diplomová práce se proto nevěnuje prostému popisu změn v krajině, nýbrž se soustředí na další syntézu těchto poznatků a následné vytvoření typologie změn krajinného pokryvu a jejich dopadů, či vlivů na strukturu krajiny v zájmovém regionu, včetně její heterogenity. Jedná se tedy o proces, pomocí kterého jsou vyčleněny oblasti, jež formovaly a stále ještě formují stejné procesy vedoucí k homogenizaci krajiny, nebo naopak k její fragmentaci. Zájmovou oblastí je tzv. Visegrádská skupina států (Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko). Jedná se o čtyři státy bývalého východního bloku ve Střední Evropě, které díky své společné minulosti získaly relativně podobné výchozí podmínky pro další vývoj krajiny po "uvolnění" situace a změně politického režimu v roce 1989. Krajina se začala od tohoto zlomového bodu vyvíjet nejednotně. Každý stát začal jiným způsobem přistupovat ke krajině a zcela jinak zasahoval do jejího vývoje. V rámci rešeršní části práce je nejdříve popsán vývoj krajiny v období do roku 1989, kdy nebyl příliš brán zřetel na ekologické funkce a význam krajiny. Toto období se vyznačovalo dominancí procesu intenzifikace zemědělství se všemi doprovodnými jevy a zásahy do krajin, ve smyslu...
|
|
|
Změny krajinné struktury a rozptýlené zeleně krajiny Jistebnicka
Štěpán, Jan ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Krajina je po staletí intenzivně ovlivňována lidskou činností a dopady těchto zásahů rostou se stále většími nároky moderní společnosti. Procesy vedoucí k homogenizaci či naopak její fragmentaci jsou předmětem studia mnoha prací, které pomáhají pochopit fungování krajiny jako celku a jsou důležitou součástí příprav územního plánování na lokální úrovni. Tato práce se zabývá hodnocením změn krajinného pokryvu a krajinné (mikro)struktury se zaměřením na rozptýlenou zeleň a jejich zmapováním v katastrálním území obce Cunkov v Jistebnické vrchovině za posledních 180 let. Prostřednictvím historických podkladů ve třech sledovaných obdobích z let 1840, 1953 a 2019 lze pomocí GIS tyto změny analyzovat. Mikrostruktura krajiny má významnou roli v dynamice krajiny a její ekologické stabilitě.
|
|
|
ZANIKLÉ KRAJINY STŘEDNÍCH ČECH: HODNOCENÍ ZMĚN VYUŽITÍ KRAJINY A KRAJINNÉ STRUKTURY
Mór, Jiří ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem využití krajiny a krajinného pokryvu ve dvou geograficky blízkých modelových územích - v území Milovicka a Rožďalovicka. Hlavním cílem práce bylo zhodnotit změny využití krajiny a krajinného pokryvu mezi lety 1836 a 2019 v okolí města Milovice, kde se od roku 1904 do roku 1991 nacházel Vojenský újezd Milovice - Mladá, a v intenzivně zemědělsky využívaném okolí malého města Rožďalovice. Hodnocení proběhlo primárně na základě vektorizovaných map stabilního katastru a dat katastru současného. Dalším cílem práce bylo analyzovat vývoj struktury krajiny v území Rožďalovicka opět mezi lety 1836 a 2019. Dále se práce zaměřila na otázku, zda lze parcely orné půdy ve stabilním katastru považovat za plošky v krajinné mozaice. Na základě 3 typů satelitních dat (data družic PlanetScope, Sentinel-2 a Landsat 8) bylo analyzováno, jak se mění hodnoty krajinných metrik a tedy i popis struktury krajiny v závislosti na prostorovém rozlišení dat DPZ. Družicové snímky z června 2019 byly klasifikovány a následně z nich byly vypočítány metriky charakterizující krajinou strukturu. Vývoj využití krajiny v okolí Milovic se vymyká vývoji jiných (post)militárních oblastí, úbytek zde zaznamenaly plochy trvalého travního porostu i plochy lesů. Území Rožďalovicka svým vývojem naopak...
|
|
|
Krajinné plánování v České republice a jeho perspektiva
Jelínková, Monika
Práce je zaměřena na krajině-ekologickou analýzu území městyse Svitávka. Tato analýza rozebírá primární, sekundární a terciární strukturu zkoumaného území městyse Svitávka. Vypracování analýzy pomohlo k identifikaci hodnot a potenciálu území. Na základě výsledků dotazníku Vize rozvoje obce byly v práci vytvořeny vlastní návrhy řešení související s výsledky dotazníkového šetření vypracované architekty společnosti City Upgrade.
|
|
|
Krajina v pohraničí a její specifika
Osladilová, Martina
Tato bakalářská práce se zabývá v teoretické části literární rešerší na téma krajiny. Praktická část se zabývá proměnami krajiny v pohraničních oblastech České republiky a Polska od konce 2. světové války po současnost. Hlavními řešenými oblastmi jsou katastrální území obce Loučná nad Desnou (Česká republika) a Sośnicowice (Polsko). V práci byla použita komparativní metoda a polostandardizované rozhovory s obyvateli obou obcí. Z výsledků vyplývá, že se krajiny vybraných území z hlediska hospodaření a struktury významně liší zejména ve způsobu hospodaření. Území na české straně je zastoupeno především lesy a je hornatého charakteru, naopak území na polské straně, které je využíváno převážně zemědělsky, je rovinného charakteru.
|
host ::
RSS.